Historie
Do roku 2002 byla knihovna pobočkou
Okresní knihovny v Hodoníně.
Od 2. ledna 2003 přešla do vlastnictví naší obce.
Odbornou pomoc poskytuje Městská knihovna v Hodoníně.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * *
HISTORIE KNIHOVNY POSTUPEM LET
* * * * * * * * * * * * * * * * * * *
2. 8. 1892
V Lužicích byl založen Čtenářsko-pěvecký kroužek.
Vedoucími byli především učitelé.
Členové byli hlavně ze zemědělských a dělnických rodin.
Půjčovali si a četli knihy, nacvičovali písně a hráli divadla.
Bylo podporováno české národní cítění.
V archivních pramenech nacházíme jména 1909 Cyril Komosný,
1910 Metoděj Komosný, 1913 Metoděj Barvík.
Během 1. světové války (1914-1918) byla činnost kroužku omezena.
V roce 1912 byla vymazána z registru.
Čtenářsko-pěvecký spolek
26. 3. 1921
Obecní knihovna zahájila svou činnost.
Umístěna je prozatím ve sborovně obecné školy.
Knihy jsou půjčovány jedenkrát týdně.
Prvním knihovníkem byl zvolen Jaroslav Dobrovolský.
Obecní knihovna obsahuje přes 500 knih.
Přichází k oblibě mezi lidmi.
Jaroslav Dobrovolský
Učitel - umělec, první lužický knihovník.
Byl zatčen 14. 9. 1940 a uvězněn v koncentračním táboře v Mauthausenu,
kde podlehl krutému týrání dne 29. 4. 1942 ve věku 47 let.
1923
Knihovna obecní obsahuje přes 500 knih, většinou úplně nových,
za obnos 8.000 Kč a přichází k oblibě mezi lidmi.
(Pamětní kniha, str. 23.)
1926
Po odchodu Jaroslava Dobrovolského byl zvolen knihovníkem
Jan Králík - sklář.
Knihovna má přes 600 svazků.
Jan Králík /druhá řada uprostřed/
1927
Obecní knihovna čítá 652 knih (472 zábavných a 180 poučných).
Knihovna je umístěna stále ve škole.
1928
Obecní knihovna slouží plně ke kulturnímu obohacení občanstva.
Knihovna čítá již přes 700 knih.
Za rok 1928 bylo půjčeno 173 čtenářům přes 1262 knih.
Půjčuje se vždy v neděli za poplatek 20 haléřů za knihu.
Nejčtenějšími spisovateli jsou:
Jirásek, V. Třebízský, Sienkiewicz, B. Němcová, J. Sv. Machar.
1929-1930
Studenti a muži členové Sokola chodí předčítat ženám a děvčatům
při vyšívání sokolského praporu. Rozvinut byl v roce 1930.
1933
Celkem 2954 knih si vypůjčilo 156 osob.
V knihovně je 1066 svazků
(835 zábavných, 188 naučných, 43 časopisů).
Na nákup přispěla obec 350 Kč.
Za půjčení se platí 20 haléřů na 14 dnů. Zisk z půjčování byl za 516 Kč.
1935
Obecní knihovník Jan Králík odjel z Lužic za prací do Káhiry,
knihovníkem byl zvolen Matěj Novák (člen obecní rady) - dělník.
Matěj Novák (17. 2. 1901 - 1957)
Knihovník v období 2. světové války, zachránil mnoho knih.
Knihy tajně půjčoval občanům.
1939
Knihovna měla 1150 svazků.
Po příchodu Němců musely být vyřazeny knihy legionářské,
s protiněmeckou tendencí, knihy spisovatelů ruských,
amerických, anglických, francouzských.
Mnoho knih bylo zachráněno tehdejším knihovníkem Matějem Novákem.
Vyřadil jen malou část, ostatní uschoval a přes válku také tajně půjčoval.
Knihovna musela být doplněna literaturou vyhovujícímu fašistickému režimu.
O četbě těchto knih musel knihovník falšovat zprávy.
Při přechodu fronty se do knihovny nastěhovali vojáci,
kteří knihy vyházeli, mnohé zničili a mnoho jich bylo odcizeno.
Zničeno a odcizeno bylo 540 knih.
Po odchodu ruského vojska byla knihovna z budovy
bývalé obecní nemocnice přenesena do obecné školy do sborovny.
Funkci knihovníka vykonával Matěj Novák až do roku 1945.
Asi 1925-1948
U dětí byly v oblibě knihy např. Kája Mařík, Gabra a Málinka,
Příběhy Rychlých šípů a další knihy spisovatele Foglara, Broučci.
Po roce 1948 - byly méně uznávané a neprodávané.
Propagovány byly knihy sovětských autorů,
knihy se socialistickou a komunistickou tématikou.
Ve školách, organizacích Československého svazu Mládeže
se plnil Fučíkův odznak.
Mládež musela přečíst knihy povinné řady a řady výběrové.
Kromě knih s politickým podtextem tam však byly i knihy
A. Jiráska, B. Němcové, M. Majerové, J. Nerudy, J. Wolkera a další.
Před komisí děvčata a chlapci obhajovali znalosti z četby, aby odznak získali.
1948
Knihovníkem se stal František Babák - učitel.
V knihovně bylo 1007 svazků
(678 zábavných, 269 naučných, 60 pro mládež),
105 čtenářů si vypůjčilo 1331 svazků. Byly uspořádány 2 výstavky.
Knihovna byla umístěna nevhodně v bývalé šatně školy.
František Babák
Lužický učitel - knihovník, předseda MNV.
1949
Počet čtenářů 98. Uskutečnila se jedna výstavka knih.
1950
Zajištěna samotná místnost pro knihovnu, zřízena čítárna.
Uspořádány tři besedy.
Knihovna doplněna o 100 knih (50 pro dospělé, 50 pro děti).
1952
Knihovnu začala vést učitelka Irena Kiliánová, provdaná Körösiová.
Knihovna byla umístěna v první místnosti MNV,
která však nebyla díky vlhkosti vhodná.
Počet čtenářů každým rokem stoupá:
1951 - 126 čtenářů, 1952 - 192 čtenářů, 1953 - 371 čtenářů,
1954 - 438 čtenářů, 1955 - 465 čtenářů.
Mezi nejčtenější knihy patřily čeští spisovatelé,
ale postupně rostl zájem i o novou českou a cizí literaturu.
Slabý zájem byl o literaturu odbornou.
1957
Veřejná lidová knihovna jevila malou činnost.
Zaviněno to bylo střídáním knihovníků.
Nejdříve to byla S. Maňáková, poté L. Žáček.
Začátkem školního roku se jí stala Irena Körösiová,
která uvedla knihovnu do pořádku.
Knihovníci
Ludvík Žáček, František Babák - druhá řada zprava
Irena Körösiová - první řada druhá zprava
1958
Knihovnicí se opět stala učitelka zdejší školy Irena Körösiová.
Činnost se velmi zlepšila.
Počet svazků dosáhl počtu 2045. Rovněž stoupl počet návštěvníků na 1635.
Knihovna je vybavena novým nábytkem a umístěna v "kulturním domě".
Do vypůjčování knih jsou zapojeny i starší děti.
1964
Knihovnicí je Liduše Formanová.
Počet čtenářů byl 342, o knihy byl velký zájem.
Psalo se o nedostačujícím vybavení knihovny.
1971
V kronice se uvádí, že byla knihovna ve velmi havarijním stavu.
Měla být přestěhována do místností nad kinem,
ale nakonec tam byl přestěhován sklad CO.
1972
Knihovnicí je stále Liduše Formanová.
V počtu výpůjček na obyvatele
byla naše knihovna na 1. místě v okrese i přesto,
že byla i nadále umístěna v jedné nevyhovující místnosti.
1975
Knihovna byla přemístěna do vhodně upraveného
samostatného objektu domu č. p. 33.
1979
Počet čtenářů je 250.
V knihovně bylo instalováno 25 nástěnek a 15 výstavek.
Pozornost byla věnována Mezinárodnímu roku dítěte
a 35. výročí Slovenského národního povstání.
Knihovnicí je i nadále Liduše Formanová.
1982
Liduše Formanová odešla do důchodu,
novou knihovnicí se stala Milada Hlaváčová.
Informuje čtenáře o knihách,
využívá nástěnkové propagace a pořádá výstavy knih.
Provozní doba knihovny pondělí a čtvrtek 10-12 a 13-18 hodin.
1983
Vedoucí Místní lidové knihovny je Ivana Huberová,
která založila Klub mladého čtenáře,
zajistila promítání filmů a připravila 8 besed.
Počet čtenářů 324.
1984
Zdenka Gruberová věnuje velkou péči mládeži,
se kterou pracuje v Klubu čtenářů.
Pravidelně pořádá také besedy nad knihou se spisovateli,
např. Kožíkem a Zinnerovou.
1987
Knihovna byla umístěna ve dvou místnostech domě služeb.
1988
Knihovna měla velmi pěkné prostředí.
Knihovnicí je Ivana Kornfeilová.
1989
Knihovna byla i nadále umístěna v domě služeb,
knihovnicí Ivana Kornfeilová.
Provozní doba pondělí a pátek 10-16 hod. Počet čtenářů 215.
1993
Knihovna je pobočkou Okresní knihovny Hodonín.
Umístěna je v budově bývalé MŠ na ulici Velkomoravská.
Knihovnicí je Ludmila Vavříková.
Provozní doba pátek 10-17 hod. Počet čtenářů 141.
Zájem o výpůjčky je malý. Chybí novější tituly.
1995
Obecní úřad přispěl 10.000 Kč na nákup nových knih.
Počet čtenářů 151, z toho 90 dětí.
1997
OÚ zakoupil do knihovny osobní počítač.
Počet výpůjček i návštěvníku zaznamenal menší nárůst.
Počet čtenářů 152.
2003
Knihovna přešla pod správu OÚ Lužice.
Odbornou pomoc poskytuje Městská knihovna Hodonín.
Knihovnicí se stala Jitka Nováková.
Otevírací doba knihovny:
pondělí 13-16:30 hod. a pátek 10-12 a 13-16:30 hod.
Registrováno 155 čtenářů. Počet svazků 9831.
2005
V knihovně byl zřízen internet. Počet čtenářů 153.
2006
Byly založeny webové stránky knihovny.
2007
Ve spolupráci se ZŠ se uskutečnila akce Noc s Andersenem.
Byla zprovozněna nová podoba webových stránek.
Knihovnicí i nadále Jitka Nováková.
Počet čtenářů klesl na 121.
2010
Počet čtenářů 111, počet svazků 9734.
2011-2013
Probíhal Klub malých čtenářů pod vedením Miloslavy Vavrysové.
2016
Počet čtenářů postupně klesl na 56.
Počet svazků 8411.
Obec přispívá částkou 20.000 Kč na nákup nových knih
a 5.000 Kč na nákup časopisů.
Proběhla rekonstrukce knihovny - výměna podlahy a oken, nové omítky.
Byl pořízen nový nábytek - regály, stoly, židle, a zřízen dětský koutek.
2017
V knihovně začala pořádat zaměstnankyně obecního úřadu Petra Lorencová
akce pro veřejnost a základní a mateřskou školu.
Knihovna je součástí akce Dejme knihám další šanci.
Začal probíhat pravidelný dopolední
kroužek pro nejmenší děti s dospělým doprovodem.
Uskutečnil se fotografický kroužek.
Nově byly zakoupeny k zapůjčení společenské hry a tematické kufříky
a pořízen drobný dětský nábytek.
Stoupá návštěvnost a počet čtenářů.
2018
Knihovna byla vybavena projektorem, notebooky a promítacím plátnem.
V oblibě jsou prázdninové a večerní akce pro veřejnost.
Začal probíhat pravidelný čtenářský kroužek a kroužek pletení z papíru.
Uskutečnil se kroužek šití quiet book a prázdninové nocování v knihovně.
Proběhlo několik besed na různá témata pro děti z mateřské školy.
Knihovna je součástí celostátní akce Skautská pošta.
Na akcích obce jsou nabízeny darované knihy.
Výrazně stoupl počet návštěvníků na akcích pro veřejnost
(uskutečnilo se bezmála 40 akcí pro veřejnost).
Počet čtenářů 92, počet svazků 8086.
2020
Knihovna byla (stejně jako všechny knihovny v ČR) díky pandemii Covid19
téměř polovinu roku uzavřena.
V září 2020 se stala novou knihovnicí Petra Lorencová.
Naplánována byla spousta akcí, v říjnu proběhla akce
Čteme dětem v Lužicích
(v rámci akce Celé Česko čte dětem),
byl znovu zprovozněn kroužek pro nejmenší děti,
vše však pozastavila pandemie.
Na podzim, po dobu uzavření knihovny,
proběhla velká obnova knihovního fondu.
Počet čtenářů 82, počet návštěvníků 778, počet svazků 6962.
2021
Knihovna byla i nadále poznamenána pandemií Covid19,
knihy se půjčovaly bezkontaktně a po předchozí telefonické domluvě.
V dubnu byly knihovny dle nařízení vlády znovu otevřeny.
Ke stému výročí probíhala celoroční čtenářská soutěž Lovci perel,
výtvarná a fotografická soutěž.
Od září se začaly konat besedy pro děti ze školy a školky
(celkem proběhlo 9 besed),
setkávání s dílničkami pro nejmenší (každé sudé úterý dopoledne),
1x za měsíc dílny pro dospělé.
V knihovně probíhal také kroužek Folklorek.
Větší akce pro veřejnost byly stále omezeny.
Výrazně stoupl počet návštěv i čtenářů.